THCulture - Trance Noise Voice

nahráno a smícháno: 7.-14. května 2001 a 24.-27. září 2001, SPAART Studio
technická realizace: Jacek Młodochowski & THCulture & Dżabi, s výjimkou skladby 9 "BPB“ remixoval: Luke Sky
producent: THCulture
vydáno na MC a CD: Boofish Records

THCulture:

Yogi - zpěv, kytary, djembe, didgeridoo, samply
Joseh - baskytara
Żurek - bicí

Další hudebníci:
Greg Crack - zpěv (BPB)
Luke Sky - klavír (BPB)

texty

TRANCE

tančím v transu celý den
ať se rozlévá
proud rozptýlení v řece se dvěma koryty
povrchní je odpovědí na nic
to podzemní udává rytmus otázek
chceš dosáhnout naplnění spolu s koncem života
který nemá žádnou hodnotu kromě nákladů na pohřeb
pracuješ na tom celé roky
nezvratné šílenství, opožděné zapomenutí
mysl otevřená na šířku
kanál svobody, aparát zotročení
vesmír mysli nevydrží tíhu země
vše, co bys chtěl, je nedosažitelné
všechno ostatní je donucení, nutnost bolesti
v potěšeních oslabujících přirozenou ztracenost
záchranou před nevyhnutelnou smrtí je smrt za života
našel jsi to, co jsi věčně hledal
cesta věčná a slepá, vedoucí nikam
proč jsi se nevzpamatoval
bez ohledu na okolnosti zapomnění
nemožnosti vedou k nutnosti
náklady převahy těla nad myslí vůči duši
jak hluboko může sahat tato bezvýznamnost
co ti připomíná chlad kostí pronikající tělem
odpudivá... oddělená...

999

krit... krit... kritický stav
vře... vře... konečně umírám
tělo, tělo mě spaluje
nic kromě něj nezůstává
jeden nejvyšší
ve čtyřech osobách
na smrtelné posteli se zdravím
v každé dostupné podobě
první má jen tvář
druhá má jen mozek
třetí má jen srdce
čtvrtá, která vládne nemá nic
první je jen touha
druhá je oddanost
třetí je soucitem
čtvrtá, která vládne, nic necítí
čtvrté já, které vládne živlům
nemá nic
čtvrté já, které vládne živlům
nic necítí
všemocný...
vševědoucí...
všemocný...
bezmocný...

ŠEPOT VĚTRU

lidé ještě nejsou
lidé spí
šepot větru
naslouchej hlouběji
zelená tráva
po sklizni rychle usychá
a jen do večera
má strom svůj stín
člověk chřadne jako ta tráva
člověk může tak krátce hledět na svůj stín
nečekej déle
vstaň, vstaň a jdi
svoboda se blíží
svoboda přichází
každý den tudy prochází
každý den tudy prochází
nečekej déle
vstaň, vstaň a jdi
člověk chřadne jako ta tráva
člověk může tak krátce hledět na svůj stín
nový den, stín, východ slunce, nový den
stín, stín, noc, noc plná hvězd
jejími tepnami proudí puls
neznámého šepotu
a vyjdete ze svých skořápek
a budete naslouchat
ale hlas vám zůstane cizí
nevyluštěný
tak budete poslouchat a odejdete
možná se to podaří jiným lidé jsou různí
zatím spí... spí...

ČAS TI UTEKÁ

lidé v noci spí zdá se, že ve dne to není jiné
dobře nebo špatně, to nelze říct
v každém případě je kontakt pokaždé ztížený
čas ti utíká a ty ho honíš pořád ho honíš a popoháníš
nedáš mu vydechnout, zacházíš s ním brutálně
a čas tě nemá rád na všechno je ti škoda času
máš chuť ležet na slunci nebo se projet na lodi
nebo být s ženou, ale nic z toho, nedokážeš se odtrhnout od práce
čas musí stát stále po tvém boku, čas musí pracovat
musí něco říkat, a přitom je čas tichý
čas miluje radost, čas miluje klid a pohodlnou podložku
ztrácíš život, abys vydělal na čas
ztrácíš čas, abys vydělal na život
zrozený s veškerým dobrým časem
mezi východem a západem slunce
mezi mládím a stářím
nevím, kam bych měl spěchat

ROBO DANCE

společnost peněz, prachy dělají zázraky
jaká podoba megalomanie vyžaduje od tebe posedlost identifikací
produkt nebo idea
s každým okamžikem v těchto časech
se rodí stále větší touha rodí se bohužel
jen na to si můžeme dovolit víc, chtít víc
stále více chtít mnohem příliš
neuvěřitelné, bez míry
jedinou neznámou je cena, za kterou se chceš prodat
nevidíte prázdnotu úspěchu, neplodnost úspěchu
nicoty lidského úsilí
zastoupeni ve své zakleté, spletité kletbě
pijí krev, jedí peníze
prostitutky života, které nedokážou sbalit ani jediného klienta
jen samy sebe nedokážou sbalit jen samy sebe
nový člověk má nohy a ruce pije krev jí peníze
zkus, jestli jsi módní atraktivní zboží
neprožívej - využívej, prachy dělají zázraky

ČERNÁ PLASTOVÁ TAŠKA

prosím, řekni mi proč
Jsem stále naživu
v černém plastovém sáčku
pěstuji mor
monotónnost a stagnaci
sto tváří v jedné
se převaluje a víří
spolehni se na mě v komoře smrti

ČEČENSKO

válka je šílenství v krásné ráno tisíce lidí
stojí v dírách vykopaných v zemi - a k čemu?
představivost zhmotňuje okamžik
sto tisíc zabitých představte si
představte si, že tu stojí v řadách naproti
sto tisíc svíček sfouknutých jediným dechem
sto tisíc myslí...
vzpomínek... lásky... prožitků... světů... vesmírů...
nevyvolává to ve mně ani nevolnost, ani hrůzu
ale přesvědčení, že pro toto peklo
neexistuje žádné ospravedlnění
bomby nezabíjejí lidi, to lidé zabíjejí lidi
až přijde válka se svým hororem a hřbitovy
tehdy pochopíte, že jste mohli něco udělat
teprve tehdy pochopíte...
hlad, mor, masakry, jejich krev ve mně vře
s nikým nemluvím nikdo nemluví se mnou

WALL(E)C

v kamenných rakvích v domech sarkofágech
ticho tvé osamělosti ticho tvého hrobu
zapomínáš na všechno dokážeš oklamat
myšlenku, slovo, čin, dílo, stáří, sebe
jsi, ale nevíš, jestli existuješ
musíš být věrný a poslušný
zahrabat se v ústraní a být slepý
máš být němý a hluchý
a spolehlivý jako nikdy
musíš ráno, večer, ve dne i v noci
pilně opakovat platná hesla
a nehádat ostatní
nesmíš podlehnout nesmíš se lišit od ostatních
smíš předstírat smíš jednat proti sobě
a být hrdý na to, že jsi takový - ne jiný
a že tvůj svět je takový - ne jiný
s děsivým klidem přijmi prázdnotu
na útěchu ti nic neřeknu

BPB REMIX

pěstuji mor
monotónnost a letargii

albums

procházet