Recenze THCulture - Individual: 10 Fucking Stars

POSLECHNĚTE SI | STÁHNĚTE SI

Nový materiál THCulture - méně "etno“ než naposledy, více punku. Je to dobře, nebo špatně? To nevím. Vím jen, že na HC/punkové scéně zůstává kapela Yogiho (dříve Smar SW) jedinečným fenoménem.

Na albu "Individual“ se stále objevuje mnoho zvuků a nástrojů, které v tomto žánru obvykle chybí, takže - jak se domnívám - označovat to, co dělá THCulture, jako "etno-core“, stále dává určitý smysl (pokud má smysl škatulkovat hudbu). Pánové vnášejí do HC-punkové estetiky hodně vzduchu, což je slyšet třeba v úvodu alba (začátek a další fragmenty "Kultury“), originálně začíná i "Wolność“, v dalších skladbách je to podobné... V tomto kontextu by se daly vyjmenovat vlastně všechny skladby. Možná je těch "nepunkových“ momentů na nové desce méně než dosud, ale rozhodně jich není málo. Celek zní velmi dobře: kytary hrají tak, jak mají, basy a bicí také, vokály jsou asi nejlépe nahrané ze všech alb THCulture.

No právě, "Wolność“. Když jsem psal o předchozím albu, napůl žertem jsem THCulture vytkl, že jim chybí hit. Tuto roli zde určitě plní zmíněná "Wolność“, kterou jsem si několikrát pustil na repeat.

Co se týče textů, THCulture důsledně zpívá o svobodě jednotlivce, která naráží na státní kontrolu a násilí. V této věci se nic nemění a pravděpodobně ani nezmění, zejména proto, že vývoj vědy zdá se také směřuje k totální kontrole ("existuje představa, že populace / mohou být podmíněny / že lidé jsou Pavlovovi psi / naprogramované biomachiny / prodávají to jako / společenský pokrok / je to absurdní / a nebezpečné“), o čemž velmi zajímavě píše ve svých knihách například Yuval Noah Harari. Stojí tedy za to o tom zpívat? Pokud se texty nezabývají aktuální polskou politikou, ale řeší zmíněné problémy univerzálním způsobem - podle mě ano.

A možná texty THCulture trochu ztratily na originalitě. Mají přece jen svou specifiku, se kterou se na "Individual“ setkáváme méně často než dosud. Jsou - jakkoli to může znít - jednodušší.

"Individual“ je deska, ke které se budu vracet, i když se s přibývajícím věkem od HC/punku asi čím dál víc vzdaluji. To o THCulture vypovídá dobře. A vůbec, jak bych mohl nemít rád kapelu, která sampluje úryvek z "Jediného a jeho vlastnictví“ Maxe Stirnera. A že Johann Kaspar Schmidt považoval svobodu za prázdný pojem ("Proč se honit za svobodou, vaším snem?“), to je už téma na jiný příběh.

A doporučuji kapelu Yogiego jako live video act. Hudba v kombinaci s vizualizacemi funguje skvěle.

• 0 komentáře
  žádné komentáře
• napsat komentář 
  komentář